Marie (řecká forma hebrejského jména Mirjam; význam je nejasný)
03.9.24
Ježíšova matka, která byla v době Ježíšova narození
zasnoubena s Josefem.
Matouš 1,18—25
Lukáš 2,1—21
Matouš 13,55
Existuje mnoho apokryfních příběhů a legend o Marii. V průběhu
staletí se pro mnohé křesťany stala nejdůležitější „světicí“.
Římskokatolická církev přijala dogma o jejím „neposkvrněném
početí“ a vystoupení na nebesa. Někteří ji označují za „spoluvykupitelku“.
Bible však o tom nic neříká. Určitě to ale byla velmi
pozoruhodná žena, která si zaslouží náš obdiv. Marie přijala
své jedinečné poslání stát se pozemskou matkou Božího Syna.
Mnohému z toho, co prožívala během Ježíšova dětství, sama
nerozuměla. Ale „uchovávala to vše ve svém srdci“ (L 2,51).
Naše zkušenosti víry se radikálně liší od zkušeností Marie,
která měla naprosto jedinečné poslání. Ale podobně jako Marie,
i my zjišťujeme, že mnohým věcem nerozumíme. Při čtení Bible
se setkáváme s mnoha věcmi, které jsou pro nás obtížně pochopitelné
a přijatelné. Jdeme životem a máme řadu otázek týkajících
se naší víry. Marie si to, čemu nerozuměla, „uchovávala“
ve svém srdci. Věřila, že časem dostane další odpovědi a lépe
pochopí, jak jednotlivé věci spolu souvisejí. Stejnou strategii
bychom měli zvolit i my, když zápasíme s těžkými otázkami.
Měli bychom je „uchovávat“ v srdci a trpělivě čekat, až přijdou
okolnosti, které nám objasní to, co jsme předtím nechápali.
Všemohoucí Bože, mám spoustu otázek.
Vím, že Ty znáš všechny odpovědi.
Nauč mě trpělivě čekat, až se mnohé věci,
které se mi nyní zdají záhadné, objasní.
