Mohli jít ve dne i v noci
28.1.26
Hospodin šel před nimi ve dne v sloupu oblakovém,
a tak je cestou vedl, v noci ve sloupu ohnivém,
a tak jim svítil, že mohli jít ve dne i v noci. Ex 13,21
Izraelský národ vyšel z egyptského otroctví a směřoval do zaslíbené
země. A Bůh byl s nimi. Ukazoval jim cestu, osvětloval
ji, a tak mohli jít ve dne i v noci. A právě u této zmínky bych
se rád zastavil.
Boží lid v současné době také míří do zaslíbené země. Je na
cestě ve dne i v noci. Může se stát, že zažije mnohé z toho, co
zažíval i starý Izrael. Obavy, strach, nepřátelství, nepochopení…
Ale je vedl Hospodin a oni šli za ním. A proto byli v bezpečí, ať už
byl den, nebo noc v přeneseném slova smyslu, tma způsobená
tím, co je ohrožovalo. A to jak zvenčí, tak uvnitř jich samotných.
A toto ubezpečení platí i pro nás na naší cestě do Božího království.
Jdeme „ve dne“, kdy je všechno jasné, srozumitelné,
nadějné, kdy se věci daří a my cítíme Boží přízeň, která je nám
jasně projevována. Ale jsou chvíle, kdy jdeme naším životem
i „v noci“. Ale ať už je ona „noc“ způsobena čímkoli, máme jistotu,
že Bůh jde stále před námi, a to „ve dne i v noci“. Jestliže
prožíváme „noc strachu a obav“, On nám svítí svým zaslíbením
a nadějí. Jdeme-li „nocí nepochopení“, On nás vždy chápe. Když
se setmělo kolem nás z důvodu nepřátelství, On nám zůstává
stále přítelem. Pokud naše svědomí prožívá temnotu, potom On
nám je vždy ochoten odpustit. A tak můžeme jít naším životem
ne pouze ve dne, ale i v noci. Díky, Pane, za to.
