Rozumný člověk
24.4.26
Lepší je shovívavý [pomalý k hněvu, trpělivý; ČSP] než bohatýr,
a kdo ovládá sebe [kdo se ovládá ČSP], je nad dobyvatele města.
Př 16,32
Kdo se krotí [ovládá ČSP] v řeči, má správné poznání,
kdo je klidného ducha, je rozumný člověk. Př 17,27
Dnes se často hovoří o asertivitě, což znamená „sebejisté jednání“
nebo „zdravé sebeprosazování“. Definice říká, že asertivní
jednání je sebeprosazující, sebevědomý, přímý a otevřený
přístup při prosazování svých práv nebo vyjadřování svých
názorů, ale neuchylující se k agresi ani k trpné odevzdanosti.
Žel, skutečnost je jiná, byť by se zakrývala potřebou asertivního
jednání. Mnozí lidé, a to i někteří postavení do předních
pozic ve společnosti, jsou spíše arogantní, odsuzující jakýkoli
jiný názor, prosazující se za každou cenu, nevyhýbající se ani
polopravdám a zkreslování pravdy. A v důsledku rozmachu
této „kultury“ se takové jednání stává normou. Ale jaký je výsledek?
Jaké jsou vztahy? Na druhé straně, lidé shovívaví, lidé,
kteří jsou přemýšliví, a tím nejsou rychlí k mluvení, ovládající
se, trpěliví a klidní jsou považováni za nerozhodné, neprůbojné,
naivní, neasertivní, a tedy nehodící se do předních pozic ve
společnosti. A opět se zamysleme: Jaký je výsledek?
Někdy jsou do této skupiny „nemoderních“ lidí přiřazováni
i věřící lidé, kteří se snaží brát Boží rady vážně. Ale Bůh takové
lidi následující jeho rady vidí jinak. Trpělivost a shovívavost,
stejně jako klidné ovládání sebe, to je znak rozumných lidí,
„bohatýrů“, silných jedinců, kteří jsou silnější než kdovíjací dobyvatelé.
Děkujeme, Pane, za Tvoje rady, které zaručují dobré a prosperující
vztahy a dělají z lidí opravdové osobnosti přinášející mír
do svých rodin i do celé společnosti.
