Ostrava – Mariánské Hory

… tvoje ruka mě tam doprovodí, tvá pravice se mě chopí.
Ž 139,10
Operace očí. Tak jako každá jiná operace, i tato přináší určité
obavy u toho, koho se týká. Člověk vyhledává nejlepší nemocnici
nebo kliniku, snaží se svoje zdraví vložit do rukou zkušeného
operatéra, prostě udělat všechno, aby zmenšil jakékoli riziko,
které u takového zákroku vždy existuje. Právě v takové situaci
jsem byl. Ráno v den operace jsme se s manželkou modlili, a najednou
si člověk, o to víc, že je již těsně před zákrokem, uvědomí,
že má obrovskou přednost. Nejenže se vloží do rukou erudovaného
odborníka-lékaře, ale může se vložit také do rukou našeho
nebeského Otce. A v té chvíli přichází úžasné uklidnění. Protože
být v rukou nebeského Otce je neskutečně víc než být v rukou
odborníků. Nejde o to, že by se člověk dřív nemodlil, neprosil
o pomoc nebo že by se nemodlili ostatní. Jde o moment, kdy si
člověk hluboce uvědomí, že není pouze v rukou odborníků, ale
v rukou Boha Stvořitele, tedy největšího odborníka, a ještě toho,
který nás miluje a přeje nám pouze pokoj.
Uvedený biblický text je spojen s vyjádřením skutečnosti, že
je nemožné se před Bohem někam ukrýt, že Hospodin zná naše
myšlenky, naše pohnutky a že jeho ruka nás všude doprovází.
Ale pisatel tím nevyjadřuje znepokojení, nebo dokonce výtku
Bohu, naopak vzdává Bohu chválu (v. 14).
Díky, Pane, za to, že i my můžeme Tobě vzdávat chválu, protože
Tvoje ruka nás v každé chvíli doprovází.