Soudce, nebo Spasitel?
02.10.26
Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil,
ale aby skrze něj byl svět spasen. J 3,17
Verš u Jana 3,16 považujeme pro jeho poselství za „zlatý“ verš
Písma. Ukazuje Boží lásku, která vyústila až ve smrt Božího
Syna, a zároveň ukazuje na řešení naší situace v tomto světě.
Ale už méně se připomíná následující text, verš sedmnáctý.
A přitom přináší stejně „zlatou“ zprávu jako verš předcházející.
Dokonce je vysvětlením, zdůvodněním verše šestnáctého.
Ukazuje Boží záměr se světem. „Bůh chce, aby svět měl život,
protože Bůh miluje tento svět, který stvořil. Sesláním svého
Syna z Božího světa plného světla a života do světa smrti dal
každému možnost podílet se na jeho životě. Jedinou podmínkou
je, aby se člověk otevřel s důvěrou a vírou této Boží nabídce“
(Felix Porsch, Evangelium sv. Jana, 1998).
Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby spasil.
„Nepřišel jsem, abych soudil svět, ale abych svět spasil“ (J 12,47).
A to je zpráva, kterou je třeba zvěstovat. Bůh se nezajímá o člověka
proto, aby jej odsoudil za jeho nevěru, nedůvěru a z toho
plynoucí nedobré skutky. Bůh se zajímá o člověka proto, že mu
chce pomoci. Chce jej zachránit od dopadu hříchu. To je důvod
zájmu Boha o člověka, to je důvod příchodu jeho Syna na tento
svět, kdy obětoval svůj život za nás. To je důvod, proč Ježíš
přijde znovu na naši zemi. Ne soud, ale spasení. To je pro Boha
priorita. Díky, Pane, za to.
