Tak Bůh miloval
01.10.26
Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby
žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. J 3,16
Jde o velmi známý a často citovaný text, který někteří nazývají
zlatým veršem Bible. A on jím skutečně je. Přináší povzbuzení
spočívající v nabídce budoucnosti, v nabídce věčného života.
Přináší povzbuzení i důrazem na skutečnost, že nás Bůh miluje
— „neboť Bůh tak (moc) miloval…“
Ale jsem přesvědčen, že je vhodné zdůraznit ještě jedno slovíčko.
A to slůvko, které přibližuje, koho Bůh miloval. Tím, koho
Bůh miloval a miluje stále, je svět. Když to vyjádříme konkrétněji,
Bůh miloval každého člověka… Tedy všechny lidi bez rozdílu.
Miloval Bůh ty, kteří byli před potopou? Jistě, jinak bychom
nečetli, že se trápil. Nečetli bychom, že dává lidem čas 120 let, že
posílá kazatele, kterým byl Noe. Miloval ženu hříšnici (jak jsme
si zvykli říkat)? Jistě, jinak by jí neřekl, že ani On ji neodsuzuje.
On nepřišel, aby svět odsoudil, ale aby svět spasil. Těm, kteří
uvěří a přijmou jeho nabídku, zaslibuje věčný život. Těm, kteří ji
odmítnou, ji nechce vnucovat. Ale to neznamená, že je nemiluje.
Bůh není ten, který s námi pěstuje výměnný obchod. Když
ty budeš dokonalý, hodný, budu tě milovat. Pokud ne, nedá se
nic dělat. Tak to někdy říkají rodiče dětem, aniž by to mysleli
vážně. Protože rodiče milují svoje děti, i když je zlobí. Bůh je naším
Otcem, je Otcem všech lidí, kteří jej za svého Otce přijmou.
A miluje je, i když „zlobí“.
Díky, Bože, za to, že Tvoje láska k nám není odvislá od naší
dokonalosti. Protože právě to je nesmírně motivující k tomu,
abychom se snažili svůj život upravit podle Tvé vůle.
