26.4.25
A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal
Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko
ostatní odepsal a pokládám to za nic, abych získal Krista.
Fp 3,8.9
Jestliže křesťané více milují Ježíše než tento svět, rádi o něm
mluví jako o svém nejmilejším příteli, kterého nadevše milují.
Když si uvědomili, že jsou ztraceni, On jim pomohl. Když je
tísnily vlastní hříchy a byli unaveni, obrátili se k němu a On
je zbavil břemene vin a přestoupení, starostí a utrpení a jejich
sklonům dal nový směr. To, co kdysi milovali, nyní nenávidí,
a co nenáviděli, nyní milují.
Ježíš však žádá všechno. Vyhovíme-li jeho požadavkům
a vzdáme se všeho, pak – nikdy ne dříve – nás obejme svou
láskyplnou paží. Co mu však máme dát, rozhodneme-li se dát
mu všechno? Hříchy zatížené srdce, aby je mohl očistit svým
milosrdenstvím a aby je svou čistou láskou zbavil věčné smrti.
Pokud se domníváte, že Kristův požadavek vzdát se všeho
je příliš tvrdý, pak jděte na Golgotu a tam plačte nad takovým
smýšlením. Pozorujte ruce a nohy svého Spasitele, probodnuté
hrubými hřeby. Ti, kdo cítí podněty Boží lásky, se neptají, kolik
toho mají obětovat. Nehledají tu nejnižší míru. Upřímně touží
vzdát se všeho a horlivě přinášejí oběť přiměřenou té, kterou
dal za ně Kristus. (1T 154–164)
Pane Ježíši, děkujeme, že jsi ochoten přijmout nás vždy,
když se rozhodneme přijít k Tobě.
25.4.25
Neznámý řekl: „Pusť mě, vzešla jitřenka.“
Jákob však odvětil: „Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš.“
Gn 32,27
Pro hříšníka existuje lék – je jím drahý Spasitel, Ježíš Kristus!
Jeho milost stačí i tomu nejslabšímu a zároveň ji potřebuje i ten
nejsilnější, nechce-li zahynout.
Jděte do svého pokoje a tam si povídejte se svým Pánem.
Modlete se vroucně a upřímně. Vroucí modlitba zmůže velmi
mnoho. Na modlitbách zápaste jako praotec Jákob. Nepovolte!
Ježíš v Getsemane potil krev a i vy musíte vynaložit určité úsilí.
Neopouštějte svůj pokoj, dokud nepocítíte, že jste silní v Bohu.
Když budete bdít a modlit se, budete moci potlačit staré návyky
a Boží milost bude ve vás zjevná.
Hledejte Pána celým srdcem. Přicházejte k němu s nadšením,
a když pocítíte, že bez jeho pomoci zahynete, a budete po
něm toužit jako jelen po tekoucích vodách, tehdy vás Pán náhle
a nad očekávání posílí. Boží pokoj převýší všechno vaše chápání.
Chcete-li být zachráněni, musíte se modlit. Najděte si na to
čas, nespěchejte a modlete se. Proste Boha o takovou proměnu
vašeho života, abyste mohli přinášet zjevné ovoce jeho Ducha
a být světlem světu. (1T 154–164)
Velký Bože, prosíme, pomoz nám,
aby se modlitba stala dýcháním naší duše.
24.4.25
Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci,
že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Ř 10,9
Věřící jsou solí země a světlem světa, a proto mají žít tak, jak by
na jejich místě žil Kristus. Potřebujeme zkoumat Kristův život
a učit se, co znamená vyznávat ho před světem. Abychom mohli
Krista vyznávat, musí v nás toto vyznání podnítit On sám. Nikdo
nemůže o Kristu důvěryhodně svědčit, dokud v sobě nemá
jeho smýšlení a jeho ducha. Musíme pochopit, co znamená vyznávat
Krista, a čím ho lze zapírat. Tím pravým vyznáním Krista
je ovoce Ducha, zrozené v našem životě. Pokud jsme se pro
Krista zřekli všeho, náš život bude krotký, řeč proniknuta Božím
Duchem a naše chování bez úhony. Mocný, očišťující vliv pravdy
v srdci a projev Kristovy povahy v příkladném životě – to je
vyznávání Krista. Jsou-li v našem srdci zaseta slova věčného
života, vyklíčí z nich spravedlnost a pokoj.
Krista můžeme ve svém životě zapírat svým pohodlím, sobectvím,
výsměchem, nemístným žertováním a neúctou. Můžeme
ho zapírat i napodobováním světa, povýšeneckým chováním
a přepychovým zevnějškem. Projevit ve svém životě Kristovu
povahu nebo posvěcující vliv pravdy budeme moci jen stálou
bdělostí a téměř nepřetržitou modlitbou. (1T 303)
Pane Bože, chceme Tě vyznávat svými slovy i svým životem.
Prosíme o Tvou pomoc a požehnání.
