Simeon (Pán slyšel)
19.11.24
Simeon byl v chrámu, když přinesli novorozeného Ježíše,
aby s ním „předstoupili před Hospodina“.
Lukáš 2,25—35
Simeon byl již zřejmě v pokročilém věku, když měl tu čest držet
Ježíše v náručí. Tehdy jistě musel cítit vnitřní nutkání jít do
chrámu. Přišel právě ve chvíli, kdy rodiče přinášeli malého Ježíše,
aby splnili, co ustanovoval zákon. Simeon byl nejen člověk
„spravedlivý a zbožný“, ale měl také dar proroctví. „Jemu bylo
Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří
Hospodinova Mesiáše“ (L 2,25.26).
Simeon držel Ježíše v náručí a chválil Boha: „mé oči viděly
tvé spasení, které jsi připravil přede všemi národy“ (v. 30.31).
Marii a Josefovi požehnal a Marii řekl: „Hle, on jest dán k pádu
i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou
vzpírat — i tvou vlastní duší pronikne meč — aby vyšlo najevo
myšlení mnohých srdcí“ (v. 34.35).
Až mnohem později Marie pochopila význam těchto Simeonových
slov. „Mnozí v Izraeli“ — ale i mnozí v jiných národech —
„padnou“ nebo „povstanou“ pro Ježíše. Lidé se rozdělí na dvě
skupiny: buď budou s Ježíšem, nebo proti němu. Marie věděla,
že být s Ježíšem někdy stojí opravdu hodně. Byla připravena jít
touto cestou bez ohledu na „meč“, který „pronikne“ její duší.
A co my?
Všemohoucí a milující Bože, prosím Tě o sílu zůstat s těmi,
kteří kvůli Tvému Synu nebudou „padat“, ale „vstávat“.