Všechno
26.4.25
A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal
Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko
ostatní odepsal a pokládám to za nic, abych získal Krista.
Fp 3,8.9
Jestliže křesťané více milují Ježíše než tento svět, rádi o něm
mluví jako o svém nejmilejším příteli, kterého nadevše milují.
Když si uvědomili, že jsou ztraceni, On jim pomohl. Když je
tísnily vlastní hříchy a byli unaveni, obrátili se k němu a On
je zbavil břemene vin a přestoupení, starostí a utrpení a jejich
sklonům dal nový směr. To, co kdysi milovali, nyní nenávidí,
a co nenáviděli, nyní milují.
Ježíš však žádá všechno. Vyhovíme-li jeho požadavkům
a vzdáme se všeho, pak – nikdy ne dříve – nás obejme svou
láskyplnou paží. Co mu však máme dát, rozhodneme-li se dát
mu všechno? Hříchy zatížené srdce, aby je mohl očistit svým
milosrdenstvím a aby je svou čistou láskou zbavil věčné smrti.
Pokud se domníváte, že Kristův požadavek vzdát se všeho
je příliš tvrdý, pak jděte na Golgotu a tam plačte nad takovým
smýšlením. Pozorujte ruce a nohy svého Spasitele, probodnuté
hrubými hřeby. Ti, kdo cítí podněty Boží lásky, se neptají, kolik
toho mají obětovat. Nehledají tu nejnižší míru. Upřímně touží
vzdát se všeho a horlivě přinášejí oběť přiměřenou té, kterou
dal za ně Kristus. (1T 154–164)
Pane Ježíši, děkujeme, že jsi ochoten přijmout nás vždy,
když se rozhodneme přijít k Tobě.
