Naamán
12.7.25
Mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea,
a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman. L 4,27
Malomocný Naamán se od své otrokyně dozvěděl, že v Samaří
žije prorok, který ho může zbavit malomocenství. Naamán
zřejmě očekával, že uvidí nějaký podivuhodný projev moci
shůry. Když byl vyzván, aby se umyl v Jordánu, odešel uražený
a nahněvaný. Byla to Naamánova pýcha, která mu nedovolila
uposlechnout Elíšovu radu. Řeky, o kterých se zmínil syrský
hejtman, byly zkrášleny okolními háji; na březích těchto
krásných řek se shromažďovalo mnoho lidí, aby uctívali své
modly. Pro Naamána by nebylo žádným ponížením, kdyby se
ponořil do jedné z těchto řek. Vojevůdce však mohlo uzdravit
jen přesné splnění prorokových pokynů. Jedině poslušnost přinese
žádoucí výsledek.
Naamánovi služebníci prosili svého velitele, aby Elíšův pokyn
splnil. Ve chvíli, kdy se Naamánova pýcha vzbouřila, byla
jeho víra podrobována zkoušce. Nakonec však jeho víra zvítězila.
Hrdý Syřan potlačil svou nadutost a sklonil se před zjevenou
vůlí Boží. Ponořil se sedmkrát v Jordáně „a jeho tělo bylo
opět jako tělo malého chlapce“ (2Kr 5,14). Uzdravený a obrácený
Naamán se vrátil do svého domova. Jeho podivuhodná víra
o mnoho staletí později posloužila Spasiteli jako příklad a poučení
pro všechny, kdo chtějí sloužit Bohu. (PK 161–164; PK 246–253)
Milostivý Pane, není jednoduché pokořit se. A ani poslouchat.
Proto prosíme o Tvou pomoc a milost.
