Ostrava – Mariánské Hory

Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti,
čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se
vyhodila ven a lidé po ní šlapali. Vy jste světlo světa.
Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře. Mt 5,13.14
Tato pasáž Bible úzce navazuje na stať o blahoslavenství. Dokonce
je její součástí. Ježíš hovoří o pokorných a tichých lidech,
kteří touží po spravedlnosti s vědomím, že sami jí dosáhnout
nemohou. Hovoří o těch, kteří jsou milosrdní, mají čisté srdce,
usilují o pokoj a mnohdy jsou i pro svůj postoj pronásledováni.
I když společnost vnímá následovníky Ježíše Krista jinak, právě
oni jsou solí a světlem tohoto světa.
Je mnoho lidí, kteří žijí v představě, že je svět potřebuje. Buď
proto, že zastávají vysoké politické nebo vojenské funkce, nebo
proto, že jejich bohatství jim dává moc, kterou nikdo jiný nemá.
Kolik rádoby celebrit, které můžeme téměř každodenně vidět na
televizních obrazovkách, má pocit, že oni jsou ti nejdůležitější.
Ale Ježíš má jiný názor. Právě ti, které svět téměř přehlíží,
jsou tolik potřební pro společnost jako sůl a světlo. Sůl dodává
chuť, konzervuje, sůl měla smysl i při oběti a symbolizovala
smlouvu (Nu 18,19). A Ježíš dodává: budou vás obviňovat z kdečeho,
a přitom nechápou, že vy máte něco, co oni potřebují. Soli
stačí špetka k tomu, aby jídlo dochutila. A tak neklesejme na
mysli, když máme pocit, že je nás málo. Několik bohabojných
křesťanů ovlivní množství lidí. Stejně je to se světlem. I malé
světélko prorazí tmu.
Máme pocit, že je nás křesťanů málo? Máme pocit, že jsme
téměř neviditelní? Máme pocit, že nás nikdo nepotřebuje, že
jsme nedůležití? Mýlíme se! Právě takové Ježíš potřebuje, protože
jsou světlem a solí pro společnost, ve které se nacházejí.