Ostrava – Mariánské Hory

Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete
jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc
než pokrm a tělo víc než oděv? Váš nebeský Otec přece ví,
že to všechno potřebujete. Mt 6,25.32
Ne, není to výzva k nicnedělání, k životu se založenýma rukama.
Ptactvo, které Ježíš dává za příklad, se také musí starat
a dělá pro svoje nasycení velmi mnoho. Ale zde jde spíše o význam:
dělat si starosti nadmíru, obávat se zítřka, propadat panice.
Opakem takovéhoto postoje je spolehnutí se na Pána. To
platí pro bohaté, ale zvláště pro chudé. Ptáci nemají stodoly, svá
pole se zrním, a přece se o ně Bůh stará. I lilie jsou plně závislé
na dešti a rose, které sesílá Bůh.
Nejde tedy o pobídnutí k nicnedělání, ale je to výzva k uklidnění,
ke zbavení se uštvanosti a paniky. A týká to se jak bohatých,
tak chudých. Bázlivá ustrašenost je zbytečná. Ničí nás
a stejně tím nic nevyřešíme. Jen prohlubujeme svůj problém. Nelze
sloužit dvěma pánům, starostem ve smyslu paniky a Bohu.
Nebuďte ustaraní jako pohané a důležití se svými starostmi
jako farizeové. Ježíš připomíná otázku priorit: nejprve hledejte
to podstatné, všechno ostatní pak s pomocí Boží nějak dopadne.
Nedělejte si starost o zítřek. Obavy a starosti člověka paralyzují
a mají vliv na náš spánek, chuť k jídlu, nedokážeme myslet na
nic jiného, nabourávají mezilidské vztahy, protože jsme nervózní,
a snižují naši schopnost důvěřovat Bohu. Plánovat budoucnost
je užitečné, ale zabývat se obavami je plýtvání časem, plýtvání
duševní pohodou, mezilidskými vztahy i vztahem k Bohu.
Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete.