Odpočívat při práci v Božím díle?
09.9.26
Řekl jim: „Pojďte sami stranou na pusté místo a trochu si
odpočiňte!“ Stále totiž přicházelo a odcházelo mnoho lidí,
a neměli ani čas se najíst. Mk 6,31
Odpočinek je něco, co člověk potřebuje. V civilizovaných zemích
je dokonce nárok na něj ukotven v zákoně. I když někteří
lidé odpočinek podceňují, psychologové hovoří o jeho nutnosti
jednak s ohledem na zdraví člověka a jednak na další výkon,
který se bez odpočinku snižuje. Jak je to ale s angažováním
se v Božím díle? Tam se přece nehodí odpočívat. Hovořil jsem
s mými vrstevníky, kteří vzpomínali na své otce. Oni téměř
každý den po zaměstnání nasedli na motorku a s větou, že Boží
dílo nepočká, odjížděli na misijní cesty.
Dnes je také řada těch, kteří pracují v Božím díle. Patří mezi
ně činovníci sboru, knižní evangelisté, ti, kteří nabízejí knihy
při stolečkové evangelizaci, dobrovolníci pracující v sociální
sféře a mnozí další. Jde o důležitou činnost, ke které nás vybízí
sám Ježíš, když posílá učedníky, aby šli do celého světa. A tito
lidé nepotřebují odpočinek? Jsou takoví, kteří pod vlivem svého
přesvědčení nebo přesvědčení jiných neustále přijímají další
a další úkoly v křesťanském společenství. A to i tehdy, když cítí
únavu a vyčerpání z dlouhodobé práce na tomto poli. Má takový
člověk právo si odpočinout? Ježíš říká: „… a trochu si odpočiňte.“
Máš pocit, že musíš, protože se přece jedná o životně důležitou
činnost? Tíží tě svědomí nebo slova těch, kteří tě přemlouvají,
že ty přece musíš, protože když ne ty, tak kdo? Ne, odpočiňte
si maličko. A to s čistým svědomím a bez výčitek. A to je
velmi povzbuzující pro ty, kteří žijí v domnění, že to přece nelze.
