Možné je všechno
13.9.26
Ježíš na ně pohleděl a řekl: „U lidí je to nemožné,
ale ne u Boha; vždyť u Boha je možné všecko.“ Mk 10,27
Byla doba, kdy se někteří jedinci domnívali, že si podmaní svět.
Nepovedlo se jim to. Poté nastalo období, kdy se dokonce zpívalo
„poručíme větru, dešti“. Čas ukázal, že to nebyla pravda.
Před volbami politici slibují nemožné a hlavně to, co se lidem
líbí. A nakonec buď přiznají, nebo také nepřiznají, že to, co slibovali,
není možné splnit. Snad v každé době se mladí domnívají,
že to budou dělat jinak a lépe než jejich předchůdci. A tak
bychom mohli pokračovat. Lidé mají velké plány a také velká
očekávání. Naplní je? Jak rádi bychom dokázali to, co mnohdy
nedokážeme. Ale Bůh má mnoho cest i tam, kde my už žádnou
cestu nevidíme. Protože u něho je všechno možné, i to nemožné.
Tato věta ale navazuje na otázku učedníků, kteří se zhrozili
a ptali se: Kdo tedy může být spasen? A na to Ježíš odpovídá,
že i když u lidí je to nemožné, u Boha je to jistě možné. Ukazuje
se tady propast mezi možnostmi člověka a možnostmi Boha.
My jsme před Bohem ztraceni, spasení je zcela mimo hranice
lidských možností, ale jeho milost přemůže i naši nemožnost.
Tak jako je nemožné, aby velbloud prošel uchem jehly, tak je
nemožné, aby člověk o své vůli vešel do království nebeského.
Ale co je nemožné u lidí, je možné u Boha.
Díky, Pane, za to, že i když jsme my lidé v úzkých, Ty máš stále
řešení. Ale ještě více děkujeme za to, že Tvoje milost překoná
naši nemožnost a dovede nás do Tvého království.
