Budeš se mnou v ráji
25.9.26
Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti,
dnes budeš se mnou v ráji.“ L 23,43
Spolu s Ježíšem byli ukřižováni dva zločinci. Jeden byl Ježíši po
levici, druhý po pravici. Zatímco jeden z nich se rouhal a vyzýval
Ježíše, pokud je Mesiáš, ať zachrání sebe i je, druhý ho
okřikoval: „My jsme odsouzeni spravedlivě, ale on nic zlého
neudělal.“ A nato se obrátil na Ježíše a prosil ho, aby na něho
pamatoval, až přijde do svého království. Ježíš mu odpovídá
velmi povzbudivě: „budeš se mnou v ráji“. V čem je tento výrok
povzbuzující i pro nás?
Ti dva muži byli zločinci. Nebyli to Ježíšovi následovníci.
A to až do posledních okamžiků svého života. Nikdo je nemohl
ani nařknout, ani pochválit, že berou Ježíše jako svého Mistra.
V očích tehdejších následovníků Ježíše to byli dva ztracení lidé.
Jeden ztraceným zůstal, ale druhý prosil o záchranu pro Boží
království. A Ježíš ho přijal.
Neznamená to, že máme s přijetím Ježíše čekat až na konec
života. Je ale povzbuzením, že přijít k Bohu, na to není nikdy
pozdě. Ať je naše minulost jakákoli, On je ochoten nás přijmout,
pokud o to stojíme. A stejně tak se můžeme dívat i na ty, kteří
nás opustili tím, že zemřeli. Nikdy nemůžeme vědět, co prožívali
v posledních chvílích svého života. Co cítili, jaké přání, třeba
i pouze v mysli, vyslovili směrem k Bohu. To ví pouze Bůh.
A my můžeme doufat, že to bylo stejné jako u druhého zločince,
kterého náš Pán přijal za své dítě.
Děkujeme, Pane, že pro Tebe není rozhodující, jací jsme byli
před odevzdáním se Tobě. Ty jsi ochoten nás přijmout kdykoli.
Děkujeme, že nemusíme žít v přesvědčení, že naši milí, kteří
zemřeli, nemohou být spaseni. My nevíme, ale Ty víš.
