Bůh byl (je) Slovo IV.
29.9.26
A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.
Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce
jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. J 1,14
V minulých dnech jsme četli: „Na počátku bylo Slovo, to Slovo
bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha“
(J 1,1.2). Výraz „Slovo“ znamená, že Bůh chce s námi komunikovat,
a v té souvislosti je jasné, že si velice přeje, abychom mu rozuměli.
Aby to nebyla komunikace s hluchými, s někým, u kterého
je to, co přijímá, nad jeho možnosti chápání. Bůh chce být
nejen sdílející se, ale také srozumitelný. Příkladem ze Starého
zákona je postavení svatyně, na které Bůh velmi srozumitelně
ukazuje celý „projekt“ spasení.
Ale v Novém zákoně se stalo něco ještě mnohem srozumitelnějšího.
Aby pro nás nebylo jeho slovo nepochopitelné, tak to,
co bylo vysloveno, je dokládáno zcela konkrétně tím, že je Ježíš
naplnil. Ježíš je tím „Slovem“. Bůh se chtěl zjevit tak, aby jej
lidé pochopili, a proto se stal člověkem. Prostřednictvím Ježíše
se Boží slovo stává srozumitelné. Jan to ještě zdůrazňuje slovy:
„Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli,
na co jsme hleděli a čeho se naše ruce dotýkaly, to zvěstujeme:
Slovo života. Ten život byl zjeven, my jsme jej viděli, svědčíme
o něm a zvěstujeme vám život věčný, který byl u Otce a nám
byl zjeven“ (1J 1,1.2). A Ježíš to potvrzuje výrokem: „… a proto
jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě“ (J 18,37).
Přes všechno, co bylo vzpomenuto, je zde ještě i ukázáno na
svobodu člověka. Mnozí Ježíše nepoznali a nepřijali, protože
nechtěli. Pane, děkujeme, že s námi chceš komunikovat. A to
tak srozumitelně, jak jen je to pro nás možné.
