02.6.25
A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého
Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. J 17,3
V prorocké řeči Pán říká: „Ať se moudrý nechlubí svou moudrostí,
ať se bohatýr nechlubí svou bohatýrskou silou, ať se boháč
nechlubí svým bohatstvím. Chce-li se něčím chlubit, ať se
chlubí, že je prozíravý a zná mne; neboť já Hospodin prokazuji
milosrdenství a vykonávám na zemi soud a spravedlnost; to
jsem si oblíbil, je výrok Hospodinův“ (Jr 9,22.23).
Nikdo z lidí bez Boží pomoci nemůže dospět k tomuto poznání
Boha. Satan se hned od počátku snažil vést lidi k tomu, aby na
Boha zapomněli. Snažil se jim falešně představit Boží charakter
a pěstoval v nich nesprávnou představu o něm.
Když Filip přišel k Ježíši s prosbou: „Pane, ukaž nám Otce,
a víc nepotřebujeme,“ Ježíš mu řekl: „Tak dlouho jsem s vámi,
Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce“ (J 14,8.9). Kristus
přišel zjevit světu Boha lásky, plného milosti, slitování a milosrdenství.
Svou šlechetnou povahou, svým milosrdenstvím
a ohleduplným soucitem, svou láskou a dobrotou stojí před
námi jako vtělení Boží dokonalosti, obraz neviditelného Boha.
(5T 737–746)
Pane Ježíši, děkujeme, že jsi nám zjevil Boha
jako Boha lásky a milosrdenství.
01.6.25
Dokážeš vystihnout Boha či obsáhnout dokonalost
Všemocného, jež nebesa převyšuje? Jb 11,7.8
Žádná konečná mysl není schopna zcela pochopit povahu a dílo
Nekonečného. Nemůžeme vystihnout hlubiny Boží. Pro nejsilnější
a nejkultivovanější mysl, ale i pro tu nejslabší a nejnevědomější
musí tato svatá Bytost zůstat oděna tajemstvím. Jeho
jednání s námi dokážeme pochopit jen natolik, nakolik jsme
schopni postřehnout jeho bezmeznou milost spojenou s nekonečnou
mocí. Můžeme porozumět jen těm jeho záměrům, které
jsme schopni pochopit. Ve všem ostatním smíme důvěřovat
ruce, která je všemocná, a srdci, které je plné lásky.
Boží slovo a povaha jeho Autora představují určitá tajemství,
která smrtelné bytosti nikdy plně nepochopí. Nemáme důvod
zpochybňovat Boží slovo jen proto, že nemůžeme porozumět
všem tajemstvím jeho prozřetelnosti. Tajemství, která v Bibli
nacházíme, nemohou být argumentem proti ní. Patří naopak
mezi nejsilnější důkazy její božské inspirace. Kdyby Bible obsahovala
pouze takové záznamy o Bohu, které můžeme plně
pochopit, a kdyby jeho velikost a majestát mohly být vystiženy
ohraničenou lidskou myslí, pak bychom Bibli jen sotva mohli
připsat Boží autorství. (VYCH 101; Ed 169.170)
Nekonečný Bože, děkujeme, že se o nás staráš
a pamatuješ na nás, i když jsme prach.
31.5.25
Lépe utíkat se k Hospodinu, než doufat v člověka.
Lépe utíkat se k Hospodinu, než doufat v knížata.
Hospodin je při mně, nebojím se. Co by mi mohl udělat člověk?
Ž 118,8.9.6
Na nás je, abychom se modlili a věřili. Ve zkoušce se ukáže bud‘
opravdovost naší víry, nebo formálnost našich modliteb, a to
je podstatný rozdíl. Ve chvílích zklamání a problémů nespoléhejme
na pomoc od lidí. Spoléhejme na Boha. Jestliže druhým
vyprávíme o svých problémech, sebe oslabujeme a je neposílíme.
Vkládáme na ně své duchovní slabosti, ale oni je nemohou
změnit. Hledáme posilu u chybujícího a nedokonalého člověka,
místo abychom se obrátili k dokonalému a nekonečnému Bohu.
Pro pravou moudrost není třeba jít až na druhý konec světa,
protože Bůh je nablízku. On chce, abychom se ho vírou chopili
a očekávali od něj velké věci.
Pouhým pozorováním okolností a stýskáním si na těžkosti
dokazujeme, jak nemocná a slabá je naše víra. Mluvme a jednejme
s vědomím, že naše víra je nepřemožitelná. Bůh vlastní
nevyčerpatelné zdroje pomoci. (PM 72; COL 147)
Mocný Bože, často spoléháme na sebe nebo druhé lidi.
Odpusť nám a pomoz nám ve všem hledat pomoc u Tebe.