Ostrava – Mariánské Hory

Pojďte, vraťme se k Hospodinu, on nás rozsápal a také zhojí,
zranil nás a také obváže. Po dvou dnech nám vrátí život,
třetího dne nám dá povstat a my před ním budeme žít. Oz 6,1.2
Hospodin posílá proroky, aby izraelský národ oslovili s poučením,
že takto to dál s jejich zbožností nejde. Jejich odklon od
Boha bude mít negativní důsledky. Nejde o Boží trest, ale o dopady
opuštění Boha a jeho rad. Radostná je ale skutečnost, že
izraelský lid je také mnohokrát ujišťován o tom, že když se navrátí
k Hospodinu, projeví se to pozitivně v jejich životě.
Stejně jako národ izraelský, i my můžeme mít pocit, že nás
„Bůh rozsápal a zranil“. Možná to bylo pouze upozornění, že nejdeme
tou nejlepší životní cestou. Možná to mělo vést k naplnění
našich potřeb, ale cesta, kterou Bůh zvolil, byla jiná, než jsme si
představovali. Ať už to bylo jakkoli, Boží ujištění platí: obváže
vás, zhojí vás. Po dvou dnech (tedy zakrátko) nám vrátí život,
třetího dne (tzn. zanedlouho) nám dá povstat. A k tomu ještě
přidává slova o tom, že to, co slíbil, se jistě stane. „Jako jitřenka,
tak jistě on vyjde, přijde k nám jako deště.“ Období dešťů totiž
přichází v Izraeli s neochvějnou pravidelností. A to všechno
proto, že Bůh „chce milosrdenství, ne oběť“ (6,6).
A právě spojení Boží spravedlnosti a jeho milosrdenství je
fascinující. Milosrdenství nevylučuje spravedlnost a ani spravedlnost
nevylučuje milosrdenství. Pravda nepopírá lásku a Boží
láska neodporuje pravdě. Obojí je potřebné, protože právě to
nás přivádí k Bohu a k tomu, co je v našem životě pozitivní.
Díky, Pane, za to.