Ostrava – Mariánské Hory

Kdo je Bůh jako ty, který snímá nepravost, promíjí nevěrnost
pozůstatku svého dědictví! Nesetrvává ve svém hněvu, neboť
si oblíbil milosrdenství. Opět se nad námi slituje, rozšlape
naše nepravosti. Do mořských hlubin vhodíš všechny jejich
hříchy, prokážeš věrnost Jákobovi, milosrdenství Abrahamovi,
jak jsi za dnů pradávných přísahal našim otcům. Mi 7,18–20
To jsou verše, které ani nepotřebují komentář. Kdo je jako Bůh?
Je ještě nějaký jiný takový bůh? Nevěřící rádi říkají, že Bůh je
neskutečná, lidmi vymyšlená bytost. A přitom přesně po takové
bytosti touží. Po bytosti, která by byla jejich milujícím Otcem,
která by promíjela jejich malé i velké poklesky, která je milosrdná,
slitovná a která nepřipomíná „při vhodné chvíli“ naše
zakolísání. A v tom všem je věrná, protože co Bůh slíbí, dokonce
s přísahou, to také splní.
Samozřejmě respektuji náboženské cítění všech lidí, ale když
porovnáme Boha Stvořitele s bohy jiných náboženství, je patrný
velký rozdíl. Není to ten bůh, kterého je třeba si udobřovat,
ten, který je přísným otcem bez lásky, není to ten, který se dívá,
jak a zda to lidé zvládají bez jeho pomoci. Nemám v úmyslu dělat
studii o bozích různých náboženství, ale jsem přesvědčen,
že Bůh Stvořitel představený v Bibli, s takovým vztahem vůči
lidem, jak jej popisuje Micheáš, je Bohem nade všechny bohy.
Čtěme ještě jednou daný text a děkujme, že můžeme vyznávat
právě takového Boha. „Bůh, který snímá nepravost, promíjí
nevěrnost, nesetrvává ve svém hněvu, neboť si oblíbil milosrdenství.
Opět se nad námi slituje, rozšlape naše nepravosti. Do
mořských hlubin vhodíš všechny jejich hříchy, prokážeš věrnost
a milosrdenství…“
Děkujeme, Pane, že můžeme věřit v tak úžasného nebeského
Otce.