Ten, jenž ohlašuje pokoj
15.7.26
Co zamýšlíte proti Hospodinu? On učiní konec.
Soužení už podruhé nenastane. Na 1,9
Nacházíme se v době rozpadu asyrské říše, která okupovala
severní Izrael. Zdá se, že prorok píše právě této uzurpátorské
říši, konkrétně jejímu hlavnímu městu Ninive. Popisuje tresty
za to, že se postavili proti Božímu lidu. Boží milost, která byla
odezvou na pokání obyvatel Ninive před sto padesáti lety, pominula,
protože se opět vrátili do „starých kolejí“ nepřátel Boha
i jeho lidu. Prorok tedy popisuje negaci a zlo, kterého se dopustila
tato říše, a Boží odpověď na to.
A přesto má Nahumova kniha ještě jiný účel: potěšit Boží lid.
Jméno Nahum totiž znamená těšit, potěšovat, dokonce napravovat.
Bůh sice vyhlašuje nad Asýrií soud, ale stejnými slovy
zároveň potěšuje svůj lid. A tak můžeme číst vždy v úzké návaznosti
slova: „Hospodin je shovívavý a velkorysý, ale viníka
nenechá bez trestu“ (1,3). „Kdo odolá jeho hroznému hněvu…
Hospodin je dobrý, je záštitou v den soužení, zná se k těm, kteří
se k němu utíkají“ (1,6.7). „Hle, po horách přichází zvěstovatel
radosti, jenž ohlašuje pokoj… Ninive, už na tebe táhne ten, který
tě rozmetá…“ (2,1.2).
Kolika nepřátelům musíme v životě čelit. Ale kolik zaslíbení
z knihy proroka Nahuma patří i nám! Bůh nás nikdy neopouští,
pokud my neopustíme jeho. Boží moc a jeho spravedlnost porazí
veškeré zlo. A tak jde v tomto proroctví o „špatnou“ zprávu
pro Asýrii a všechny, kteří ji následují v jejím postoji vůči Bohu,
a na druhé straně je dobrou a povzbuzující zprávou pro Boží lid
v každé době. Děkujeme, Pane, za to.
