Aby vás někdo nesvedl
29.8.26
Tehdy budou dva na poli, jeden bude přijat a druhý
zanechán. Dvě budou mlít obilí, jedna bude přijata
a druhá zanechána. Bděte tedy, protože nevíte,
v který den váš Pán přijde. Mt 24,40.41
Již několikrát jsem slyšel od věřícího člověka vyjádření obav:
„Těším se na příchod Ježíše, ale netěším se na události, které budou
předtím. Dokonce z nich mám panickou hrůzu.“ Zavírání
do vězení, útěk do skal a hor, pronásledování, to všechno má
předcházet příchod Ježíše Krista. V žádném případě nepopírám,
že se to může v některých částech světa dít. Ostatně už teď jsme
toho svědky. Ale bude to obecný jev? Jak potom vyložíme výše
vzpomínané biblické verše? Vždyť podle tohoto tvrzení by ten,
který bude vzat, neměl být s tím, který vzat nebude, ale měl
by být někde ve vězení. Naše představa fyzického utrpení pro
všechny věrné dostává trhliny.
Podívejme se na to ještě z jiné strany. Ježíš říká, a dokonce to
několikrát opakuje, abychom se měli na pozoru, aby nás někdo
nesvedl. Svedení není podlehnutí v utrpení, svedení je dobrovolné
a svobodné rozhodnutí. A právě před tím nás Ježíš varuje.
Přidám ještě jiný pohled. Dělá satan něco, co je pro něho kontraproduktivní?
Fyzické pronásledování spíše „tlačí“ lidi na kolena
a k Bohu. Církev roste mnohdy právě tam, kde je pronásledovaná.
A to satan nechce. A tak je zde otázka, zdali se nebojíme
toho, čeho bychom se bát měli, a naopak se bojíme toho, čeho
bychom se bát nemuseli. Neohrožuje nás fyzický útlak (i když
někde se děje i dnes), ale svedení. Tak jak nás varuje Ježíš.
A tak tedy bděme (v. 42) a těšme se na slavný příchod Ježíše
Krista. Nezaměřujme se na to, na co nemáme, ale zaměřme se
na našeho Pána a Spasitele.
