Málokdo
27.8.26
Neboť mnozí jsou pozváni, ale málokdo bude vybrán. Mt 22,14
Vybraný verš je posledním textem v podobenství o svatební
hostině. Král uspořádal slavnost a třikrát opakoval hostům své
pozvání. Mnozí jej odmítli. Ale někteří se přece jen dostavili
a přijali tuto velkorysou nabídku. V závěru popisu této události
přichází povzdech: Mnoho je pozvaných, ale málo je těch, kteří
dovolili, abych si je vybral. U těch, kteří nepřijali pozvání, to
bylo jejich rozhodnutí. Také ti, kdo přišli, se k tomu sami rozhodli.
A v této souvislosti je zde slůvko „málokdo“. Málokdo přijal
projev této Boží milosti, a proto málokdo byl vybrán.
Žijeme v době jakési „houfovitosti“. Kam všichni, tam také já.
Nejzřetelnější je to v souvislosti s módou. Začne jeden, a ať je to
sebeztřeštěnější, má okamžitě následovníky. Ale tak to může
být i v jiných oblastech života. Davová psychóza, v době velice
proklamované osobní svobody, vládne světem. Člověk žijící
v naší společnosti, který si dovolí být věřící, bývá „vyobcován“
z onoho pomyslného davu „normálních lidí“ a je považován
přinejmenším za podivína. Je to něco, čemu bychom se měli
divit? Ježíš říká „málokdo“, i když je mu to líto.
Pane, děkujeme, že jsi ochoten mnohokrát opakovat pozvání
s tím, aby alespoň „málokdo“ je přijal.
