Mé jho netlačí a netíží III.
21.8.26
Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý
a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším.
Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží. Mt 11,29.30
Ještě jednou se vraťme k textu o Ježíšově jhu. Již jsme vzpomínali,
že jho bylo zařízení, které dávalo možnost, aby byla
zapřažena dvě zvířata do páru, a tím si mohla rozložit náklad
mezi sebou. I Pavel uvažuje stejně a říká, byť v přeneseném
slova smyslu: „Nedejte se zapřáhnout do cizího jha spolu s nevěřícími!“
(2K 6,14).
Jde totiž vždy o to, čí jho nesu a s kým jdu. Ježíš říká, abychom
vzali na sebe jeho jho: Zapřáhněte se se mnou. Neste místo svého
jha to moje jho. Jestliže bereme na sebe Ježíšovo jho, potom
to ale znamená, že je neseme spolu s Ježíšem Kristem. Ježíš
nám nabízí jeho jho, aby mohl být také „zapřažen“ do našich
životních okolností.
Jho má ještě jednu výhodu: vede a nepustí zvíře z daného
směru. Lidé dnes nechtějí být čímkoli svazováni. Vnímají to
jako projev nesvobody. Ale my jsme vždy něčím svázáni. Naším
přáním, našimi představami, představami jiných lidí, módou
atd. Vždy nás něco nebo někdo koriguje v našich životech.
Jde pouze o to, jestli je to pro nás to nejlepší. Křesťan může být
rád za usměrnění od Ježíše skrze jeho jho. A pokud jsem usměrňován
Ježíšem, mám jistotu, že v životě „nešlápnu vedle“. Jeho
jho je pomocí, nikoli zátěží. Není nám nabízeno proto, abychom
je nesli, ale aby nám pomohlo nést zátěž života. Skrze jho nenese
člověk břemeno sám, a ještě je korigován, aby „nešlápl vedle“.
„Tu svobodu nám vydobyl Kristus. Stůjte proto pevně a nedejte
si na sebe znovu vložit otrocké jho“ (Ga 5,1).
