Já jsem s vámi
04.9.26
Jedenáct apoštolů se pak odebralo do Galileje, na
horu, kterou jim Ježíš určil. Spatřili ho a klaněli se mu;
ale někteří pochybovali. Ježíš přistoupil a řekl jim:
„Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem
národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno
Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali
všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po
všecky dny až do skonání tohoto věku.“ Mt 28,16–20
Ocitáme se v závěru Matoušova evangelia. Ježíš vstal z mrtvých,
ukázal se ženám a také svým učedníkům. Ale tady čteme,
že někteří učedníci pochybovali. Matouš nepřibarvuje události
ani neupravuje myšlení učedníků tak, jak bychom si my představovali.
Ukazuje nám to, že ani zázrak mnohdy nepřesvědčí.
Zůstává pouze víra. Ale i pochybující do církve patří. Bůh nemá
jiný „materiál“. I to je pro nás, lidi dnešní doby, povzbuzující.
Ne, nejsme dokonalí, váháme, někdy i pochybujeme, ale přesto
jsme Boží děti.
Ježíš dále mluvil o své moci. To jednoznačně dokazuje jeho
božství. Je zde paralela s pokušením na poušti: Ježíš je vládcem
světa, protože se satanovi nikdy nepoklonil. Autoritu a moc
získal právě bezmocí. A učedníkům je dána právě tato „moc
bezmocných“. Dostali náročný úkol. Náročnost je ale adekvátní
Boží moci. Na celém světě lidé potřebují Spasitele. Jako by
Ježíš říkal: já jsem udělal, co bylo třeba, a nyní je řada na vás.
K této odpovědné práci jim, ale i nám, dává sílu. Nejsme na
to sami. Jeho ubezpečení, že s námi bude stále, až do skonání
věků, je také povzbuzující. Na začátku Matoušova evangelia
jsme ubezpečeni, že Bůh (je) s námi (1,23), a totéž ujištění zaznívá
i na konci evangelia. Díky, Pane, za tuto jistotu.
