Nic si s sebou neberte
21.9.26
Ježíš svolal svých Dvanáct a dal jim sílu a moc vyhánět
všechny démony a léčit nemoci. Poslal je zvěstovat Boží
království a uzdravovat. A řekl jim: „Nic si neberte na cestu,
ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze ani dvoje šaty.“ L 9,2.3
Je zvláštní vyslat někoho na dalekou cestu, a přitom mu říct,
aby si s sebou nic nebral. Když my sami někam jedeme, sbalíme
si kufr potřebných věcí, možná sepíšeme i seznam, a ještě
přemýšlíme, zda jsme na něco nezapomněli. A to přitom, pokud
nejedeme mimo civilizaci, máme k dispozici obchody a hotely.
Proč to Ježíš říká učedníkům a co bychom si v této souvislosti
měli uvědomit?
Nic si s sebou neberte, říká Ježíš. Proč? Protože mám obavu,
že to, co byste si s sebou vzali, není to, co budete potřebovat.
A naopak to, co budete potřebovat, byste mohli opomenout. Vy
v tom „kufru života“, který si nabalíte, můžete mít všechno, dle
nejsvědomitějšího seznamu. Obávám se ale, že vám to pro život
stačit nebude. Nespoléhejte na svoji výbavu, na svoje zabezpečení.
Uvědomte si, že v prvé řadě jste závislí na mé pomoci. Že
vaše cesta kupředu je možná pouze na vlně mých darů a váš
život stojí na pilířích, které jsem zbudoval já. To není věc mé
pýchy, ale vaší potřeby.
Při rozhovorech s lidmi vidíme nejistotu pramenící z nemoci,
ztráty zaměstnání, krátkosti života, politické situace. „Kufr“
mají sbalený řádně, a přesto něco schází. „Ježíš… dal jim sílu
a moc…“ Jakou sílu a moc máme my? „Nestydím se za evangelium,
je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří…“ (Ř 1,16).
Moc evangelia, radostné zprávy, naděje. To je moc, která vyhání
démony strachu, beznaděje a nejistoty. Díky, Pane, za to.
