To ostatní
22.9.26
Vy však hledejte jeho království,
a to ostatní vám bude přidáno. L 12,31
Ježíš hovoří k zástupu, kterému vysvětluje, že „i když má člověk
nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má“ (12,15). A potom
se obrací na učedníky, aby jim řekl, jak je to s tím zabezpečením
života. A právě do této řeči vkládá větu uvedenou v záhlaví.
Proč zaujala moji pozornost?
Jsou lidé, kteří o Boží věci neprojevují vůbec žádný zájem. Na
druhé straně ale jsou také takoví, kteří mají dojem, že všechno,
co není přímo spojeno s duchovnem, je špatné. Pominu-li ty,
kteří žijí v nějaké mnišské komunitě (což je samozřejmě jejich
volba a já nemám právo je posuzovat), jsou zde ti, kteří nečtou
jinou literaturu než náboženskou, neposlouchají jinou hudbu
než (zařazenou jako) duchovní, nesportují, protože „cvičení těla
je užitečné pro málo věcí, avšak zbožnost je užitečná pro všechno“
(1Tm 4,8), a bylo by jistě možné pokračovat. Ale já návod
pro právě takový styl života v tomto Ježíšově výroku nevidím.
Ježíš říká, abychom usilovali o jeho království. Evangelista
Matouš dodává, abychom hledali nejprve jeho království
(Mt 6,33). Je to nezbytné, pokud chceme, aby náš život měl smysl
a budoucnost. Ale v druhé části Ježíšových slov čteme, že „to
ostatní vám bude přidáno“. Co se tím myslí? To je to, o čem Ježíš
s učedníky mluvil předtím: zabezpečení života. Do smysluplného
života, který nám Pán jistě přeje, patří také to, co život zkvalitňuje,
zušlechťuje. Jsou to dary, které Bůh dal hudebníkům,
zpěvákům, spisovatelům, je to také příroda, tělesný pohyb atd.
Ano, usilujme nejprve o Boží království, zabývejme se duchovními
věcmi, buďme zbožní, ale nepřipravujme se o další
obohacení našich životů, které nám Bůh připravil. Díky, Pane,
za to.
