Naprosto ne
01.11.26
A co když někteří byli nevěrní?
Nezruší jejich nevěrnost věrnost Boží?
Naprosto ne! [Neučiní jejich nevíra víru v Boha neúčinnou; ČSP]. Ř 3,3.4a
Apoštol Pavel vysvětluje, že spasení je nabízeno všem. Jak Židům,
tak pohanům. Židé totiž měli za to, že pohanů se nabídka
spásy netýká. Na druhé straně se domnívali, že Židů se netýká
možnost, že by spaseni nebyli. Pavel vysvětluje, že nemá nic
navíc před pohanem. Že i pohan může být spasen, a Žid spasen
být nemusí. A do těchto diskuzí zazní ještě jedna otázka: Když
jsou někteří nevěrní, nezpůsobí to, že by i Bůh mohl zrušit svoji
věrnost vůči lidem? Že by nesplnil všechna svoje zaslíbení? Pavel
takové uvažování velmi razantně odmítl slovy: „naprosto
ne!“ Jsem přesvědčen, že toto Pavlovo vyjádření nepotřebuje
další komentář.
Boží věrnost vůči nám a Boží zaslíbení nám daná nejsou vázána
na kolektivní věrnost lidí vůči Bohu. Bůh není uražen tím,
že někteří jej nepřijímají. Jeho vztah k lidem není závislý na jeho
masovém přijetí všemi lidmi. Ježíš zemřel za jednotlivce, Boží
sliby jsou dány každému člověku jednotlivě a spasení je soukromou
záležitostí každého člověka. V následujícím biblickém
textu Pavel říká, že přece všichni zhřešili a jsou daleko od slávy
Boží (Ř 3,23). Není nikdo, kdo by si mohl dělat nějaké nároky
na Boží spravedlnost. Všichni jsme ospravedlňováni „zadarmo
jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši“ (v. 24).
Díky, Pane, že Tvoje nabídka, Tvoje evangelium je určeno
každému jednotlivci. Bez ohledu na to, kolik takových jednotlivců
je a zda v životě klopýtli nebo ne. Nehledě k tomu, že všichni
jsme v životě klopýtli a klopýtáme.


