Radujte se
16.11.26
Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Fp 4,4
Je ale vždy důvod k radosti? Tato námitka je v něčem pravdivá,
ale může vznikat z představy, jakou člověk o radosti má. Radost
jako vzedmutí emocí, radost pouze z něčeho nebo z někoho,
radost z nějakého vnějšího podnětu. Ale Bible se do takového
námi vytvořeného schématu mnohdy nevejde. „Mějte z toho
radost, bratří, když na vás přicházejí zkoušky“ (Jk 1,2). „A oni
odcházeli z velerady s radostnou myslí, že se jim dostalo té cti,
aby nesli potupu pro jeho jméno“ (Sk 5,41).
Bible nás vede k jinému zdroji radosti (aniž by popírala ty
naše zdroje). Radujme se v Pánu Ježíši, radujme se z toho, co
nám nabízí — lásku, pomoc, odpuštění, přátelství, naději, jistotu…
„Vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé ruce je neskonalé
blaho“ (Ž 16,11). Bůh nabízí možnost radovat se bez ohledu na
vnější věci. Pomáhá nám změnit stereotypy našeho myšlení.
V listu Filipským Pavel použil 16× slovo radost. Přitom ale jakoby
mimochodem napíše, že je právě ve vězení. A to ještě neprávem,
pouze proto, že přinášel lidem zvěst evangelia. A přesto
se sám raduje, a ještě k radosti vede i druhé. Pavlova radost
nezávisela na vnějších okolnostech a ani vnějšími okolnostmi
nebyla narušena. „V Pánu“ — sféra, kde křesťané prožívají radost,
mnohdy nesouvisející s životními okolnostmi, ale s neochvějným
a neměnným vztahem k Pánu. Pavel nečerpal svoji radost
z okolností, ale šlo o božský původ pokoje, který přesahuje lidský
rozum. „Budete se rmoutit, ale váš zármutek se promění
v radost“ (J 16,20). Díky, Pane, za to.


